Mozek v roce 2026: Proč už nezvládá multitasking

Ráno se prohrabujeme e-maily, k tomu přicházejí zprávy na WhatsAppu, máme otevřených deset záložek, AI asistent nám generuje podklady a notifikace nám blikají každou chvíli. Může se zdát, že zvládáme víc než kdy jindy. Jenže náš mozek má na věc jiný názor. V roce 2026 se potýkáme s tichou krizí pozornosti – a multitasking je jejím největším mýtem. Dr.Max.cz  *  Lekarna.cz  *  Moje Lékárna.cz

Multitasking byl vždycky jenom klam. V roce 2026 se to ukazuje naplno

Neurověda už léta tvrdí, že skutečný multitasking v podstatě neexistuje. Náš mozek nepřepíná úkoly „paralelně“, ale spíš rychle skáče z jednoho na druhý. Každé takové přepnutí má svou cenu – říkáme tomu kognitivní přepínací náklady.

Americký neurovědec Daniel Levitin dlouhodobě varuje, že mozek není navržen na to, aby byl neustále rozptylován. Každé vyrušení zvyšuje hladinu stresových hormonů a zhoršuje kvalitu našich rozhodnutí.

Ale v roce 2026 je situace jiná než před deseti lety:

• Pracujeme paralelně s AI nástroji
• Komunikujeme na více platformách najednou
• Konzumujeme obrovské množství mikroobsahu
• Jsme neustále „online“

A co z toho vyplývá? Náš mozek je přehlcený.

Digitální doba 2.0: Notifikace, AI a nekonečný scroll

Platformy jako TikTok, Instagram nebo YouTube jsou navrženy tak, aby co nejvíce upoutaly naši pozornost. Jejich algoritmy se snaží optimalizovat obsah tak, aby nás udržely co nejdéle.

A do toho přicházejí AI asistenti, kteří:

• generují texty
• analyzují data
• navrhují odpovědi
• automatizují komunikaci

Na první pohled to vypadá jako skvělá úspora času. Ve skutečnosti ale často vytvářejí další příval informací, které musíme zpracovat.

Takže náš mozek v roce 2026 už neřeší jen množství práce, ale i množství různých vstupů.

Co se vlastně děje v našem mozku, když se snažíme „multitaskovat“?

Při častém přepínání mezi úkoly dochází k:

• poklesu pracovní paměti
• snížení hloubky zpracování informací
• vyšší chybovosti
• zvýšené mentální únavě

Studie ukazují, že chronické vyrušování může dlouhodobě snižovat naši schopnost se hluboce soustředit. Tento jev popisuje i Cal Newport, autor knihy Deep Work, který tvrdí, že schopnost hluboké práce se stává vzácnou – a zároveň nesmírně cennou.

Proč to v roce 2026 cítíme silněji než kdy jindy?

1. Hybridní práce se stala normou

Pracovní a osobní komunikace se prolíná. Slack, e-mail, Teams, WhatsApp – všechno běží současně.

2. Mikroobsah mění naše myšlení

Krátká videa, stručné zprávy, rychlé odpovědi. Náš mozek si zvyká na rychlé dopaminové odměny.

3. AI zvyšuje naše očekávání výkonu

Když nástroje urychlují práci, tak se u lidí očekává, že budou také rychlejší. Jenže biologii nelze aktualizovat.

Multitasking a mentální zdraví

Chronické přetížení pozornosti může vést k:

• úzkosti
• poruchám spánku
• pocitu „nikdy nekončící práce“
• vyhoření

Náš mozek potřebuje jak fáze hlubokého soustředění, tak i skutečný odpočinek. Neustálé přepínání mezi úkoly však udržuje náš nervový systém v pohotovostním režimu.

Co funguje? 5 strategií pro mozek v roce 2026

1. Monotasking jako nový luxus

Věnujte se 30-90 minut jediné činnosti. Bez rušivých notifikací.

2. Digitální minimalismus

Vypněte všechny zbytečné notifikace. Omezte počet otevřených komunikačních kanálů.

3. Pravidlo „AI s limitem“

Využívejte AI cíleně – ne jako další zdroj rozptýlení.

4. Hluboké bloky práce

Každý den si naplánujte čas na soustředění bez přerušení.

5. Offline reset

Procházejte se bez mobilu. Čtěte papírovou knihu. Nuda? Ano, i ta je pro mozek prospěšná.

Mozek není zastaralý – Jen je přetížený

Technologie roku 2026 nám nepřinášejí žádné problémy. Problémem je, jak s nimi zacházíme. Náš mozek se nezhoršil – jen jsme mu začali dávat víc informací, než dokáže efektivně zpracovat. A co je paradoxem dnešní doby? Skutečná konkurenční výhoda už nespočívá v tom, že umíme dělat víc věcí najednou. Je to o schopnosti udělat jednu věc opravdu dobře.

Foto: Zoner AI