Zajímavosti

Můžeme Zemi ukrýt před vyspělými mimozemskými návštěvníky

Co kdyby bylo možné skrýt se před nepřátelskou mimozemskou civilizací tím, že „zamaskujeme“ celou planetu? David Kipping – odborný asistent astronomie na Kolumbijské univerzitě – se zabývá tím, co přesně by bylo třeba udělat, abychom Zemi ukryli před nepřátelskými mimozemskými útočníky.

Co by bylo potřeba k ukrytí celé planety před jinou mimozemskou civilizací? Zní to spíše jako otázka položená v epizodě seriálu Star Trek než v akademické diskusi, ale někdy se vědecká témata prolínají s tématy science fiction.

Samozřejmě, že už šest desetiletí prosakuje naše vlastní poloha ke vzdáleným hvězdám prostřednictvím rádiových a televizních signálů, a to z velké části bez znalosti vesmírných důsledků.

Několik významných vědců, jako například Stephen Hawking, však veřejně vyjádřilo obavy z odhalení naší přítomnosti jiným civilizacím. Tyto obavy do značné míry vycházejí z temných kapitol naší vlastní historie, kdy si vyspělejší civilizace podmanila a vytlačila méně vyspělou.

Pro nás už je možná pozdě stáhnout se zpět do neviditelnosti, ale možná ne pro jiné inteligentní mimozemské civilizace tam venku. Obyvatelé vzdálené planety by se před takovými, jako jsme my, měli raději skrývat.

V roce 2016 jsme s mým postgraduálním studentem Alexem Teacheyem publikovali článek, který navrhuje způsob maskování planet a také způsob vysílání existence civilizace.

I když tímto způsobem nemanipulujeme se svým vlastním signálem, neznamená to, že jiné planety tam venku to nedělají. Je možné, že to co vidíme, když skenujeme vesmír a hledáme jiné obyvatelné planety, bylo upraveno tak, aby zamaskovalo nebo zdůraznilo existenci jiných civilizací.

Sledování tranzitů za účelem nalezení dalších planet

Než si řekneme, jak skrýt planetu před vzdálenými mimozemskými zvědavci, zamysleme se nad nejlepším způsobem, na který jsme přišli, jak takovou planetu najít.

Nejúspěšnější technikou lidstva pro odhalování jiných planet je metoda tranzitů. Tranzit nastává, když planeta zdánlivě přechází před svým mateřským sluncem a na několik hodin zablokuje část světla hvězdy.

Pokud tedy máme dalekohled zaměřený na jednu část vesmíru a zdá se, že hvězda na část dne pohasne, říká nám to, že se mezi nás dočasně dostala planeta, která se pohybuje po své dráze.

Pomocí této techniky objevila mise NASA Kepler několik tisíc planet.

Zdá se pravděpodobné, že každá vyspělá civilizace by tuto jednoduchou metodu znala. Pokaždé, když planeta přechází přes svou hvězdu, je její existence v podstatě inzerována všem bodům ležícím ve stejné rovině jako planeta a hvězda.

Vyspělé civilizaci by mohlo vyhovovat, kdyby byla poloha její planety, její velikost a dokonce i chemické složení atmosféry inzerovány v celém vesmíru. Nebo může chtít svou přítomnost skrýt. V tom druhém případě se může rozhodnout vybudovat maskování.

Skvělé maskování je planetární neviditelný plášť

Ukazuje se, že skrýt planety před tranzitní metodou by bylo překvapivě snadné, tak snadné, že bychom to my pozemšťané mohli udělat hned teď, kdybychom se rozhodli. Protože tranzity se jeví jako pokles jasnosti vzdálené hvězdy, náš hypotetický plášť jednoduše vyvolá opačný nárůst jasnosti.

Lasery představují účinný prostředek proti tomuto poklesu jasnosti. Veškerý výkon laseru je obsažen v relativně úzkém paprsku, který se nerozptyluje do všech směrů jako světlo hvězd.

Vzhledem ke způsobu, jakým se světlo šíří při cestování – tzv. difrakci – by se laserový paprsek po cestě vesmírem dlouhé mnoho světelných let rozšířil tak, že by obsáhl celou sluneční soustavu, čímž by se tato vzdálená planetární soustava zahalila do maskovacího paprsku. Žádný pokles jasu nezpůsobí, takže to vypadá, jako by tam žádná planeta nebyla.

Laserové maskování schopné skrýt Zemi před mimozemskou verzí mise NASA Kepler by vyžadovalo 30 megawattů energie při maximální intenzitě, což přibližně odpovídá výkonu 10 větrných turbín.

Zatímco Kepler vidí světlo pouze v jedné barvě, vyspělé civilizace by mohly používat sofistikovanější detektory schopné zachytit světlo všech vlnových délek. I zde by nás naše současná technologie mohla zamaskovat pomocí moderních laditelných laserů, a to za cenu celkově asi desetkrát vyššího výkonu.

Vyspělejší civilizace by mohly být schopny detekovat další jemné detaily vlastností světla, které by maskování prozradily. Ale ani zde není důvod, proč bychom s trochou práce nemohli navrhnout řešení vedoucí k téměř dokonalému maskování, které by mohlo být zaměřeno na vzdálené hvězdy, kde tušíme, že by někdo mohl být přítomen.

Proč se rozhodnout skrýt před jinou mimozemskou civilizací

Takže ano, zní to jako sci-fi, ale i současná technologie by mohla dobře maskovat tranzitní signaturu Země.

Zapomeňte však na Zemi; nikdy jsme o tom nepřemýšleli jako o něčem, co by lidstvo mělo nebo nemělo dělat. Místo toho se domníváme, že pokud naše primitivní lidská technologie dokáže s relativně malými ekonomickými náklady vytvořit takovéto účinné tranzitní maskování, pak se před námi mohou skrýt i vyspělejší civilizace s ohledem na všechny detekční techniky. Vesmír možná není takový, jak se zdá.

Proč by se civilizace mohla rozhodnout zahalit se do neviditelnosti? Mohla by to být jakási pojistka: najít blízké planety s potenciálem pro život a cíleně zapnout maskování – pro případ, že by se nějaká civilizace objevila. Taková politika jim vlastně dává čas na to, aby odhalili svou přítomnost, až to uznají za vhodné.

Vzhledem k tomu, jak levné by takové maskování bylo, není pojistka pro domovskou planetu možná tak zvláštní, jak se zdá. Rozhodně není nepravděpodobné, že by nějaká vyspělá civilizace chtěla vyčkávat – nějakou dobu sledovat sousedy, než rozbalí mezigalaktický uvítací kobereček.

Ale je tu i odvrácená strana této technologie, která by ji mohla z neviditelného pláště proměnit spíše ve světlo reflektorů „my jsme tady“.

Obrácená strana: zapněte ochranný maják před mimozemskou civilizací

Možná ne všechny vyspělé civilizace jsou xenofobní – některé by si mohly chtít popovídat. Pokud byste chtěli co nejlevněji a co nejjednoznačněji odhalit svou přítomnost jiným civilizacím, jak byste to mohli udělat?

Představte si, že se díváte na nějaká data vzdálené planety – což se pro astronomy stalo poněkud běžným podnikem – a všimnete si něčeho podivného.

Signatura planety má podivný tvar – ve skutečnosti ji žádný z vašich modelů nedokáže vysvětlit. Vypadá to, jako by někdo do dat vtiskl řadu hrotů, které sledují řadu prvočísel.

Nic takového příroda nedokáže – právě jste detekovali maják jiné civilizace. Alternativním využitím laseru maskovacího systému by mohlo být to, že signál planety bude vypadat vysoce uměle, místo aby byl skrytý. Teď už jim nezáleží na tom, aby sestrojili dokonalé maskování, chtějí být nalezeni!

Mohly by se takové signály skrývat v našich stávajících měřeních? Možná ano. Nikdo po nich zatím nepátral a my doufáme, že naše práce podnítí úsilí na tomto poli. Možná je to běh na dlouhou trať, protože abychom se vůbec dostali k tomuto bodu, musíme se pokusit představit si, jak by mimozemšťané mohli uvažovat – ale vzhledem k nabízené vědecké ceně to také stojí za to.

Pokud identifikujeme cizí tranzit, může obsahovat informace zakódované prostřednictvím laserových světelných pulzů. V signaturách tranzitů jiných planet by se mohly skrývat obrovské objemy informací.

Pro nás to bylo cvičení intelektuální zvědavosti. Jednoduše jsme spočítali, kolik energie by bylo potřeba k zamaskování nebo odvysílání existence planety.

O tom, zda bychom měli vážně uvažovat o zahalení Země do ochranného pláště neviditelnosti – nebo naopak vážně začít hlásat naši existenci – pomocí laserových manipulací, bychom měli rozhodnout všichni společně.