Jaké má příznaky rakovina plic a průdušek a její příčiny

Nejčastější typ nádorového onemocnění plic představuje rakovina plic a průdušek. Jedná se o nádory, které se objeví na plicích a průduškách a které jsou většinou zhoubné. Zhruba v 90 % případů jde o karcinom plic neboli bronchogenní karcinom, u nemocných se v plicích objevují také metastáze.

Plicní rakovina označuje maligní (zhoubné) nádory na plicích, které obsahují zhoubné buňky různého stupně vývoje. Nádory plic a průdušek představují širokou skupinu nádorů, které obvykle začínají růst v oblasti průdušnice, v průduškách a průdušinkách nebo v plicních sklípcích či plicní tkáni.

Po masivním rozšíření cigaret ve dvacátých letech přišel obrovský zlom. Počet karcinomů plic prudce narostl a stal se obávanou, ale stále podceňovanou nemocí kuřáků. Rakovina plic se tak stala nejčastějším nádorovým onemocněním i přesto, že se její riziko dá snížit na minimum, narozdíl třeba od rakoviny prsu nebo prostaty.

Mnohé studie dokázaly, že kouření má přímou souvislost se vznikem bronchogenního karcinomu. Kuřák, který vykouří dvacet cigaret denně, má přibližně třináctkrát vyšší riziko vzniku plicní rakoviny než nekuřák.

Přestože kouření tabáku má souvislost s více než 80 % všech případů rakovin plic, mnoho lidí, kteří nikdy nekouřili nebo nikdy nebyli vystaveni pasivnímu kouření, rakovinou plic onemocnělo.

Kromě tabáku se na vzniku rakoviny plic podílejí i další faktory. Například radon, azbest, uran, výfukové plyny a další nebezpečné látky. Kdo se pohybuje v prostředí s vyšším výskytem těchto škodlivin, má větší pravděpodobnost, že se u něho ve vyšším věku objeví karcinom. Svou roli hraje i strava nebo genetika, což dokládá častější výskyt nádorů v rodinách už nemocných pacientů.

Doplňky stravy a vitamíny pro zdraví můžete koupit zde: Dr.Max.cz  *  Lekarna.cz  *  Pilulka.cz

Jaké má rakovina plic a průdušek příznaky

Rakovina plic je velmi zákeřná, protože její příznaky se objevují jen velmi pomalu a nenápadně. Pokud sdílíte s kuřákem jednu domácnost, zvyknete si na jeho kuřácký kašel a nevšimnete si momentu, kdy ten kašel nezní jako dříve. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem.

Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života.

První příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava.

Varovným signálem by měl být neustávající kašel spojení mnohdy s vykašláváním krve a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.

Chronický kašel trvající déle než tři týdny

Kašel je nejčastějším příznakem rakoviny plic. Je obvykle suchý, dráždivý. Vykašlávání velkého množství mukoidního sputa se ojediněle vyskytuje u pokročilých forem bronchioloalveolárního karcinomu. Změna charakteru kašle u nemocného s chronickou bronchitidou v neproduktivní záchvatovitý kašel nesmí být ponechána bez povšimnutí.

Úbytek na váze bez zjevného důvodu

Úbytek na váze se vyskytuje u pokročilejších forem onemocnění a spolehlivě signalizuje horší prognózu. S postupnou progresí nemoci vede v mnoha případech ke kachexii. Není vysvětlitelný jen snížením příjmu potravy při nechutenství, které onemocnění často provází, ale je multifaktoriální a komplexní povahy.

Silná bolest na hrudi

Bolest na hrudi bývá lokalizována na postižené straně, je obvykle intermitentní, tupá, někdy s charakteristickou lokalizací pod lopatkou. Ostrá, trvalá bolest bývá projevem prorůstání do mediastina nebo hrudní stěny.

Bezdůvodná dušnost – zadýchávání se

Dušnost má řadu příčin a vzniká obturací bronchu intraluminálním růstem tumoru nebo extramurálním tlakem se vznikem atelektázy nebo pneumonie za stenózou, pleurálním nebo perikardiálním výpotkem, karcinomatosní lymfangiopathií, provází syndrom komprese horní duté žíly nebo tromboembolie, které jsou u rakoviny plic běžné.

Další nejčastějšími příznaky a projevy rakoviny plic

Vykašlávání krve nebo stopy krve ve vykašlaném hlenu
Ztráta pocitu hladu a chuti k jídlu
Chrapot
Svalová slabost
Vyčerpanost
Bolesti v rameni
Otoky v krku

Jak se rakovina plic a průdušek diagnostikuje

Při podezření na zhoubný plicní nádor je nezbytné provést komplexní vyšetření informující o předchozích a současných přidružených zdravotních potížích a celkovém stavu organismu. Po zjištění anamnestických údajů se obvykle provádí fyzikální vyšetření pohledem, poslechem, poklepem a pohmatem, změření tlaku, srdeční frekvence, tělesné teploty. Provádí se laboratorní vyšetření krve a moče.

Základním krokem při vyšetření osoby, u které existuje podezření, že trpí rakovinou plic, je rentgen hrudníku. Ten může odhalit přítomnost tumoru ale i další komplikace. Detailnější informace poté lékaři zjišťují pomocí CT snímkování. V neposlední řadě se provádí také magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie a bronchoskopie.

Bronchoskopie může odhalit nádory na stěně průdušek a průdušnici, které rentgen ani CT nemusí nutně odhalit. Existují dva základní druhy bronchoskopie, z nichž nejčastější je takzvaná rigidní. Ta bývá provedena v narkóze, kdy se přes ústa zavede neohebná kovová trubička. Během vyšetření se odebírají vzorky kartáčkem nebo jehlou pro histologické vyšetření.

Při modernější flexibilní bronchoskopii se využívá vláken vedoucích světlo obklopených umělohmotným obalem. Lékař může obraz vidět přímo nebo pomocí kamery. Dále existuje například videobronchoskopie, při které je malá kamerka bronchoskopem zavedena přímo do těla. Autofluorescenční bronchoskopie je necitlivější metodou, protože dokáže odhalit i drobné změny v průduškách před vypuknutím samotné rakoviny.

Všechna vyšetření se snaží určit přesné umístění nádoru, jeho velikost a prorůstání do dalších tkání. Konkrétní typ nádoru je poté určen prostřednictvím histologického a cytologického vyšetření.

Jak probíhá léčba rakoviny plic a průdušek

Po potvrzení diagnózy bronchogenního karcinomu je nejdůležitější začít léčbu co nejdříve. Úspěšnost léčby závisí na stádiu a typu nádoru. Celkově však prognóza nemoci nebývá pozitivní, a proto se léčba nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení života pacienta. Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření metastáz nádorových ložisek do okolních orgánů.

Existuje několik různých typů rakoviny plic, které vyžadují řadu různých druhů léčby. Plán vaší léčby bude stanoven podle typu a stadia daného nádoru plic, vašeho celkového zdravotního stavu a rovněž vašich osobních preferencí. Léčba vašeho onemocnění může být zaměřena buď na vyléčení rakoviny plic (kurativní léčba) nebo na to, jak vám pomoci žít déle s lepší kvalitou života s rakovinou plic (paliativní léčba).

Důležitými okolnostmi, které je třeba brát v úvahu při plánování léčby, je celkový stav pacienta včetně případných přidružených onemocnění. Velmi často dochází ke kombinovanému použití různých léčebných metod. V léčbě nádorových onemocnění často nastává situace, že je možné použít buď různé léčebné metody nebo různé kombinace cytostatik a nelze předem stanovit, který zvolený postup bude účinnější.

Chirurgická léčba

Úplné chirurgické odstranění nádoru (radikální operaci) lze považovat za nejúčinnější metodu pro dlouhodobé vyléčení. Je možné operačně odstraňovat i nádory, u kterých došlo k metastazování do svodných lymfatických uzlin. Zde platí přesná kritéria, při jakém rozsahu postižení lymfatických uzlin je možné provést radikální operaci nádoru. Dle velikosti a umístění nádoru se provádí buď odstranění části plicního křídla (lobektomie) nebo celého plicního křídla (pneumonektomie).

Léčba pomocí chemoterapie a radioterapie

U malobuněčných nádorů, které rychle rostou, je léčba velmi problematická. V takových případech, kdy je nádor diagnostikován jako místně pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozáření). V průběhu se pacientům také podávají cytostatika ve formě pravidelných infuzí do žíly. Tyto léky blokují dělení rakovinné buňky.

Léčba pomocí chemoterapie a radioterapie s sebou ovšem přináší mnoho vedlejších účinků. Jedná se například o vypadávání vlasů a chloupků, kromě toho ale také škodí kostní dřeni a zatěžuje ledviny. Ozařovací paprsky také celkově představují velkou zátěž pro lidský organismus.

Léčba léky

Při léčbě mnoha nádorových onemocnění se používají cytostatika, která dokážou nádor zcela vyléčit nebo mohou napomoci k jeho zmenšení. Jejich léčba je pečlivě zvážena vzhledem k efektivnosti konkrétní diagnózy a míře rizika nežádoucích účinků, která cytostatika mohou přinést.

Kromě cytostatik se při rakovině plic mohou podávat i další léky. Opiáty a anxiolytika potlačují dušnost a kašel. Při karcinomu plic se jako podpůrné preparáty ke stabilizaci, zlepšení kvality života a potlačení nevolností používají antiemetika, bisfosfonáty nebo kortikoidy.

Biologická léčba

Novým způsobem na poli protinádorové léčby karcinomu plic je biologická léčba. Někdy se také nazývá cílená molekulární terapie, protože zasahuje do pochodů v nádorové buňce. Tato léčba působí pouze v místě, kde je potřebná, proto má minimum nežádoucích účinků. Výhodou je také to, že pacienti většinou nemusí být hospitalizováni a docházejí jen do ambulancí.

Rakovina plic a nežádoucí účinky při léčbě

Nežádoucí účinky závisí na zvoleném způsobu léčby. Záhy po provedené plicní operaci je potřebné podávat léky ke kontrole bolesti. Důležitá jsou preventivní opatření zabraňující zánětu plicní tkáně. Po zhojení operační rány je potřebné věnovat pozornost dechové rehabilitaci, která je velmi důležitá pro co možná nejlepší obnovení ventilačních plicních parametrů.

Častým nežádoucím projevem radioterapie je podráždění ozařované kůže a sliznic orgánů, skrz něž prochází radioaktivní záření. Na kůži se lze setkat se svědivým zarudnutím, které je možné zmírnit lokálními uklidňujícími prostředky. Při podráždění sliznice jícnu se objevují bolesti při polykání, takže i polykání tekutin může být velmi nepříjemné. Podráždění sliznice může přejít v zánět s následným rozvojem defektů slizniční výstelky – vředů.

Cytostatická léčba vykazuje několik typů nežádoucích účinku. Její projevy mohou být poměrně pestré v závislosti na použitých cytostaticích. U některých protinádorových léků lze očekávat nevolnost anebo zvracení. Nyní jsou k dispozici natolik účinné léky, že dokáží zažívací potíže výrazně potlačit. Cytostatika přechodně potlačují krvetvorbu v kostní dřeni. Výsledným efektem je snížení počtu jednotlivých krevních buněk.

Jaká je prevence rakoviny plic a průdušek

Co se týče rakoviny plic, nejlepší prevence je samozřejmě vyhnout se všem rizikovým faktorům. Nejdůležitějším krokem v prevenci nádoru plic je přestat nebo vůbec nezačít kouřit. Pokud se svého zlozvyku nedokážete zbavit sami, obraťte se na vašeho lékaře nebo specializované poradny.

Vyhýbejte se dlouhodobému pobytu v zakouřeném prostředí, pasivní kouření také každoročně zabije tisíce lidí. Pokud je vám přes 50. let a jste aktivní kuřák, trvejte na preventivní lékařské prohlídce.

Vhodné je také dbát na dobrou fyzickou kondici a cvičit kapacitu plic, například hrou na dechové hudební nástroje. V případě onemocnění dýchacího ústrojí je nutné dodržovat stanovenou léčbu a dbát na důsledné doléčení. Dobré je také chodit na pravidelné rentgenové kontroly plic.

Pokud se u vás v rodině vyskytuje více příbuzných s nádorovým onemocněním, konzultujte svou situaci pro jistotu s lékařem. K lékaři běžte, pokud máte bolesti na hrudi, dráždivý kašel, časté záněty plic nebo když vykašláváte krev.

Rakovina plic je závažné onemocnění a prognóza není pro mnohé naneštěstí dobrá, zejména proto, že nemoc není odhalena dostatečně brzy. Avšak vývoji nových léčebných postupů se věnuje obrovské množství úsilí a práce, aby lidé mohli žít delší a kvalitnější život.

Je důležité mít na paměti, že každý člověk je jiný a že vy nemusíte reagovat na danou léčbu stejně jako jiný člověk. Statistika ne vždy nutně sdělí, co se stane vám. Měli byste vnímat svou prognózu jako vodítko a tak o ní hovořit i se svým poradcem nebo lékařem.