5 zdravotních potíží které nepotřebují k léčbě antibiotika

Nemoc nás dokáže pořádně srazit na kolena. A když se zoufale snažíme uzdravit, mohou se antibiotika zdát jako zázračné řešení. Pomáhají nám však skutečně rychleji se zotavit? Ukazuje se, že některé zdravotní potíže léčbu antibiotiky nevyžadují ani z ní nemají žádný prospěch. Než si je však vyjmenujeme, podívejme se, jak antibiotika fungují.

Jak fungují antibiotika?

Antibiotika neboli antimikrobiální léky bojují proti infekcím způsobeným bakteriemi. Dělají to buď tak, že bakterie zabíjejí, nebo jim ztěžují růst a množení. Termín „antibiotikum“ pochází od přírodní sloučeniny, která zabíjí bakterie, zejména některé druhy plísní nebo chemické látky produkované živými organismy.

Je důležité vědět, kdy není užívání antibiotik vhodné, protože nadměrné a nesprávné užívání těchto léků způsobuje rezistenci vůči antibiotikům. Tato rezistence vzniká, když se rezistentní bakterie, tedy bakterie, které antibiotika nedokázala zabít, nechají růst a množit.

Rezistence vůči antibiotikům je nebezpečná, protože by mohla ztížit a zkomplikovat léčbu snadno léčitelných onemocnění. V některých případech by infekce rezistentní vůči antibiotikům mohly způsobit vážné postižení nebo dokonce smrt. Nemluvě o tom, že tyto rezistentní bakterie by mohly ohrozit nejen jednotlivce, ale i celou komunitu.

Je důležité si uvědomit, že rezistentní vůči antibiotikům se stávají bakterie, a ne člověk. Proto je důležité, abyste byli při užívání antibiotik chytří. Zde jsou 4 onemocnění, při kterých je nepotřebujete.

Nemoci, které antibiotika nepotřebují

1. Respirační infekce

Antibiotika nedokážou bojovat proti virům a následně virovým infekcím. To vylučuje jejich potřebu u stavů, jako jsou například:

Běžné nachlazení
Chřipka
Většina bolestí v krku
U většiny kašlů a bronchitid
U většiny infekcí dutin
Většina ušních infekcí

Tyto infekce potřebují čas, aby se samy zlepšily, a léčba antibiotiky by mohla dětem i dospělým uškodit. Totéž platí pro všechny tyto nemoci způsobené alergickou reakcí. Proto než se rozhodnete pro léčbu antibiotiky, poraďte se s odborníkem.

2. Ekzém

Ekzém je kožní onemocnění, které způsobuje zarudnutí, zánět, svědění, popraskání a drsnost kůže. Existují různé typy tohoto onemocnění, z nichž nejčastější je alergický kontaktní ekzém.

Mezi příčiny ekzému patří vysoké teploty a některé druhy potravin. Někdy se léze způsobené tímto stavem mohou nakazit virem.

Léčba ekzému zahrnuje dobrou osobní hygienu, nošení měkkého oblečení a pravidelné zvlhčování. Často mají lidé podezření na bakteriální infekci a sami si předepisují léčbu antibiotiky, aby se jí zbavili. Výzkumy však ukazují, že antibiotické krémy a antibiotika nemají na stav kůže žádný vliv. Naopak mohou infekci ještě zhoršovat. Proto se poraďte s odborníkem a vyhněte se užívání antibiotik v jakékoli formě, pokud není infekce závažná.

3. Asymptomatická bakteriurie

Obecně je moč sterilní a neobsahuje žádné bakterie. Někdy se však může stát, že v moči bakterie prostě máte. To je běžné u:

Pacientů s infekcí močového měchýře nebo ledvin
Starších osob
Těhotných žen
Sexuálně aktivních žen
Žen s dlouhodobou cukrovkou
Pacientů s močovým katétrem
Pacientů, kteří právě podstoupili chirurgický zákrok v močových cestách

Jedná se o příznaky asymptomatické bakteriurie, kdy nejsou bakterie v moči závažnou příčinou. Pokud však máte pálení při močení, zvýšenou naléhavost při močení a zvýšenou frekvenci močení, můžete mít infekci močových cest, která není asymptomatickou bakteriurií.

Léčba asymptomatické bakteriurie není žádná. Ve skutečnosti může pokračování a léčba většiny lidí s tímto problémem ztížit léčbu infekcí v budoucnu.

4. Růžové oko – Zánět spojivek

Zánět spojivek neboli růžové oko je způsobeno v důsledku virů, bakterií, alergenů a dráždivých látek. Mezi jeho příznaky patří:

Zvýšené množství slz
Otok nebo zarudnutí očního bělma
Žlutý, bílý nebo zelený oční výtok
Svědění, podráždění a pálení očí
Zvýšená citlivost na světlo
Tvorba krust na řasách

Většina případů růžového oka je mírná a sama se upraví. Antibiotika můžete potřebovat pouze v případě, že příznaky přetrvávají a jsou způsobeny bakteriální infekcí. Pokud se některý z výše uvedených příznaků zhorší, vyhledejte co nejdříve odborníka.

5. Ušní infekce

Ušní infekce mohou postihovat zvukovod nebo střední ucho a jsou tří typů. Patří mezi ně:

Akutní zánět zevního ucha (AOE): Tento stav postihuje zvukovod a nazývá se také ucho plavce.

Zánět středního ucha s výpotkem (OME): Tento stav nastává, když se ve středním uchu nahromadí tekutina. S tímto typem infekce není spojena bolest, hnis ani horečka.

Akutní zánět středního ucha (AOM): Tento stav nastává, když se ve středním uchu nahromadí tekutina, a je často způsoben bakteriemi, ale může být způsoben i viry.

Ušní infekce, zejména OME a AOM, se často zlepší samy a nepotřebují léčbu antibiotiky. Proto vám lékař může předepsat „pozorné vyčkávání“, aby zjistil, zda se příznaky časem nezlepší. Může vám také dát „odloženou preskripci“, což znamená, že budete muset počkat 2-3 dny, než začnete s užíváním antibiotik. Poraďte se s odborníkem, abyste se ujistili, kdy a zda vůbec musíte antibiotika užívat.

Antibiotika mohou mít vedlejší účinky, jako jsou alergické reakce a potenciálně smrtelný průjem. Mohou také interferovat s jinými léky, které člověk může užívat na nějaké konkrétní onemocnění. Užíváním antibiotik, když je nepotřebujete, se vystavujete vedlejším účinkům léku a nemáte z nich žádný prospěch. Dbejte proto na to, abyste věnovali velkou pozornost tomu, kdy a zda vůbec je potřebujete.

Foto: Pixabay.com
Zdroje: Parents.com , Centers For Disease Control And Prevention