Důležité poruchy osobnosti, které byste měli znát

Poruchy osobnosti lze popsat jako duševní onemocnění, které se vyznačuje zvláštním vzorcem myšlení a chování, který není zdravý a flexibilní a narušuje normální fungování každodenních činností. Lidé s poruchami osobnosti mají nestabilní emoce a nedokážou se vypořádat s problémy jako ostatní.

Mají problémy s navazováním a udržováním vztahů, které mohou, ale nemusí vést k izolaci. Lze je léčit pomocí terapií a léků, i když jejich nepřijetí a nevhodné postoje a chování mohou léčbu ztěžovat.

Další zajímavé články z kategorie Zdraví

Důležité poruchy osobnosti, o kterých byste měli vědět

Paranoidní porucha osobnosti

Lidé s paranoidní poruchou osobnosti nedůvěřují lidem a často mají podezření, že lidé kolem nich mají skrytý motiv jim ublížit nebo je podvést. Přestože tato nedůvěra nemá žádné opodstatnění, jsou citliví na to, co se jim říká, a vytrvale v sobě uchovávají zášť. Tento vzorec také ztěžuje jejich léčbu, protože nemusí důvěřovat svým lékařům.

Pro lidi s paranoidní poruchou osobnosti je obtížné budovat blízké vztahy. Jsou odtažití a sociálně izolovaní, protože neustále zpochybňují loajalitu ostatních. Kromě toho prožívají hněv kvůli domnělému zneužívání, úzkost z domnělého ohrožení a jsou vnímáni jako tvrdohlaví, hádaví, nepřátelští a defenzivní.

Paranoidní porucha osobnosti se častěji vyskytuje v rodinách s jinými psychotickými poruchami, jako je schizofrenie a poruchy s bludy.

Schizoidní porucha osobnosti

Lidé se schizoidní poruchou osobnosti nemají rádi blízké vztahy, včetně těch s rodinnými příslušníky. Dávají přednost tomu, aby byli součástí aktivit, které vyžadují minimum sociálních interakcí.

Žijí ve světě fantazie, jsou citově chladní, nereaktivní a lhostejní ke kritice či pochvale.

Schizotypní porucha osobnosti

Schizotypní porucha osobnosti se vyznačuje zvláštním chováním, podivnými myšlenkami, chladnými a nepřiměřenými emocemi a obtížemi při udržování blízkých vztahů s lidmi. Přestože nejsou odtrženi od reality, věří věcem, které nejsou považovány za normální.

Jejich nadměrná sociální úzkost pramení z paranoidního přesvědčení, že se jim ostatní vyhýbají. Spíše než aby určili důvod vyhýbání se, věří, že se proti nim lidé spikli. To vede k uzavírání se do sebe a izolaci.

Disociální porucha osobnosti

Lidé s disociální poruchou osobnosti mohou projevovat nedbalost vůči společenským normám a morálce, chovají se agresivně, opakovaně lžou a jsou lhostejní k pocitům nebo perspektivám druhých.

V důsledku svého impulzivního a bezohledného chování jsou schopni poškozovat druhé ve svůj vlastní prospěch a mají potíže s udržením vztahů. Disociální porucha osobnosti je častější u mužů než u žen.

Hraniční porucha osobnosti

Lidé s hraniční poruchou osobnosti mají narušené emoce, chování, smysl pro identitu a vztahy. Aby se vyrovnali s emoční nepohodou, uchylují se obvykle ke strategiím řešení, jako je sebepoškozování, zneužívání návykových látek a sebevražda, což jejich problémy ještě zhoršuje.

Časté jsou intenzivní a náhlé epizody hněvu, deprese a úzkosti. Ovlivňuje je strach z opuštění a zažívají pocity prázdnoty.

Hraniční porucha osobnosti se vyskytuje 5 krát častěji, pokud má tuto poruchu blízký člen rodiny.

Histriónská porucha osobnosti

Pokud nejsou středem pozornosti, stávají se lidé s histriónskou poruchou osobnosti velmi nesví. Mají neustálou potřebu uznání a mohou mít extrémně svůdný vzhled a chování. Svůj fyzický vzhled využívají k tomu, aby přitahovali pozornost a ovlivňovali ostatní.

Lidé s touto poruchou mohou být povrchní, teatrální a mají nekonzistentní emoce. Ačkoli jsou živí a nadšení, mohou manipulovat lidmi pro své vlastní potřeby.

Narcistická porucha osobnosti

Lidé s touto poruchou mají fantazie o velkoleposti, využívají druhé ve svůj prospěch, projevují extrémní sebedůvěru a postrádají empatii. Narcistická porucha osobnosti se vyznačuje křehkým sebevědomím, a proto vyžaduje neustálé schvalování a oceňování od druhých. Mají odpor k úspěchu druhých a špatně reagují na kritiku.

S lidmi s touto poruchou je obtížné jednat, protože se domnívají, že jsou výjimeční a nadřazení. Jejich defenzivní a arogantní chování je ještě náročnější.

Vyhýbavá porucha osobnosti

Nízké sebevědomí, plachost, strach z kritiky a z toho, že se vám někdo vysměje, jsou některé z charakteristik, které mohou popisovat člověka s vyhýbavou poruchou osobnosti. Tyto rysy brání této osobě v interakci s ostatními, a proto se vyhýbá společenským aktivitám. Izolují se ze strachu, že jim někdo ublíží, a proto nemají žádné blízké vztahy.

Jejich pocit méněcennosti a přemáhající plachost jim také brání riskovat nebo dělat nové věci, které by je mohly dostat do ponižující situace.

Závislá porucha osobnosti

Jak už název napovídá, závislá porucha osobnosti je stav, kdy je člověk závislý na druhých lidech, pokud jde o jeho potřeby, ať už emocionální nebo fyzické. Neradi jsou sami a bojí se opuštění. Aby zůstali s osobou, kterou mají rádi, jsou schopni tolerovat zneužívání nebo pro ni udělat cokoli, aby se vyhnuli odloučení. Tato závislost se někdy může stát pro okolí nepříjemnou.

Osoby vykazující příznaky této poruchy obtížně přebírají odpovědnost a snadno je zraní nesouhlas.

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti

Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti (OCPD) se liší od obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), protože obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti popisuje spíše typ osobnosti než chování.

Potřeba mít ve všem pořádek a stanovování nereálných cílů jsou charakteristickými rysy člověka s obsedantně-kompulzivní poruchou osobnosti. Tito lidé se jen tak lehce nevzdávají, zejména materialistických věcí, a velmi úzkostlivě dbají na dodržování pravidel, morálky a norem. Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou osobnosti jsou perfekcionisté a vše, co dělají, opakovaně překontrolují – kvůli tomu nikdy nepřijdou včas. Jejich perfekcionistický přístup jim nedovoluje zadávat úkoly jiným lidem.